Vzhůru do Vídně a ještě dál

V úterý 13. prosince 2011 se všichni účastníci výletu do Vídně sešli v 5:45 před školní budovou a k nemalému překvapení dorazili všichni včas. A tak jsme bez sebemenšího zdržování zahájili cestu. Jelikož pan řidič hodně dupal na pedál plynu, do Vídně jsme dorazili těsně před devátou hodinou.

Již v autobuse nám paní průvodkyně vyprávěla o životě ve Vídni a zvycích tamních obyvatel. První zastávka byla v ulici Löwengasse, kde jsme si prohlídli obytný dům Hundertwasserhaus od rakouského architekta Friedensreicha Hundertwassera.

Dále naše cesta pokračovala po nábřeží Dunaje a na začátku Rotenturmstraβe jsme opustili pana řidiče a vydali se směrem k Stephansdomu. Bylo půl jedenácté. Rotenturmstraβe, ulice lemovaná luxusními obchody a charakteristická obřími rudými vánočními koulemi zavěšeným pár metru nad silnicí, končí náměstím, na kterém se nachází Stephansdom. Zde byl náš první rozchod. Hodinu jsme se procházeli po okolí Stephansdomu a přilehlých uličkách. Někteří odvážlivci (hlavně chlapci a paní učitelky) vystoupali také na nejvyšší věž chrámu, kde se jim naskytl nádherný pohled na Vídeň jako na dlani.

Kolem půl dvanácté započala naše další prohlídka Vídně nahlédnutím do Vysoké španělské jezdecké školy, kde cvičí speciální druh koní – lipicáni. Pokračovali jsme návštěvou Hofburgu, místa, kde dříve sídlil Franz Josef se svou ženou Sissi, dnes obývaného rakouským prezidentem. Po procházce celého komplexu jsme prošli přes Museumquartier, komplex museí a výstavišť až na Mariahilferstraβe.

Následoval další rozchod. Měli jsme čtyři hodiny času k vlastnímu využití. Někteří si procházeli trhy, jiní obcházeli obchody, další ochutnávali speciality vídeňské kuchyně a někteří bloumali po památkách. Samozřejmě nechyběla ochutnávka slavného vídeňského punče před radnicí.

Před pátou hodinou, kdy se už setmělo a celá Vídeň zářila, jsme se sešli před Burgtheatrem. Paní učitelky s potěšením zjistily, že se nikdo neztratil. S bolavýma nohama a hlavou plnou zážitků jsme dorazili k autobusu, naskákali do něho a vydali se na zpáteční cestu.

Cesta byla klidná a do Tábora jsme dorazili v devět hodin. Vánoční Vídeň byla nádherná a jen doufám, že bude více takovýchto akcí.

Za všechny účastníky Kateřina Huboňová, 4Lb