
Závěr školního roku se pro mě nesl ve znamení dvou výjezdů v rámci projektu Erasmus+. První z nich proběhl v Oulu, největším městě severního Finska. Šlo o tzv. job shadowing, aktivitu, která zahrnuje přítomnost učitele v hodinách kolegů se stejnou aprobací. Měla jsem možnost navštívit hodiny angličtiny a němčiny. Obě školství se diametrálně liší. To české je zaměřené na práci ve skupině, zatímco finské školství dává přednost individuálnímu přístupu. Forma práce je tedy jiná. V České republice je učitel „tahoun“ vyučovacích hodin, ve Finsku je „pouze“ jakýmsi pomocníkem a rádcem v případě, že má student problém, který mu neumožňuje posunout se ve svých znalostech dál a výš. Skupiny studentů jsou méně početné a třídy během vyučování mnohem tišší než u nás. Společně se mnou odjeli do Finska čtyři studenti, kteří zde strávili tři týdny prací na technickém projektu ve škole OSAO.
Jde o moderní instituci známou svým důrazem na praktické vzdělávání, úzké propojení s pracovním trhem a možností celoživotního vzdělávání v nejrůznějších oborech. Součástí každého výjezdu je poznání místních tradic, kultury, neznámých míst, navázání nových kontaktů. V neposlední řadě je přínosné opustit svoji komfortní zónu, spolehnout se na sebe, své zkušenosti, rozvinout svoje cestovatelské schopnosti, získat nový impuls pro další práci, rozšířit svoje profesní dovednosti a být tak platným členem projektového týmu.
Foto a text: Hro









