Jak jsme se měli ve Španělsku

Radost, pocit štěstí, naplněné břicho ale i nervozita, nedostatek času. S tím vším jsme setkali my, 16ti členná skupina společně s Ing. Charyparem.První krok letiště v Malaze byl nezapomenutelný. Všechno kvetlo do nejpestřejších barev. Slunce pražilo přibližnými 20ti stupni a na obloze ani mráček. Hostel byl pro nás jako dělaný. Mohutná jídla na zasycení i těch největších jedlíků, možnost půjčení kol zadarmo na dojetí k nedalekému supermarketu nebo na pláž. Na tamějším pobřeží se nacházela spousta restaurací, které nabízely například ogrilované čerstvě nachytané sardinky a mnoho dalších.

Malaga je bohatá na všelijaká muzea a toho jsme taky řádně využili. Všechna byla význačná svou originalitou a pro každého se našlo muzeum, které ho zajímá. Ale toto město nevyniká pouze svými muzei, ale i historií, kterou dokládají památky jako místní katedrála, pevnost Gibralfaro a spousta dalších. Celá Malaga je propletená uličkami s malými obchůdky, kavárnami a restauracemi, které potěší nejednoho gurmána.

Každý z nás měl předem domluvenou práci na celou dobu pobytu. Strojaři vykonávali svou práci na CNC nebo sestavovali stroje, elektrikáři zapojovali elektrické obvody, stavaři a zedníci přiložili ruku k dílu na stavbách, programátor vytvářel webové stránky, stavařky pracovaly v architektonickém studiu a architektky z lycea navrhovaly interiéry kanceláří.

Bohužel nic není věčné a i my jsme se nakonec museli rozloučit. Každého z nás výlet naučil něco jiného. Někoho naučil samostatnosti, zodpovědnosti, jiné že usínat na pláži se nevyplácí :D.

Nyní nezbývá říct nic jiného než: díky Malago!

Iveta Vrkočová, Jan Bartoš