Harmonogram večerní jízdy zůstal shodný s předchozími ročníky. Od 17 hodin byla zahájena registrace, po ní následovala společná večeře a pak již v 18.15 hodin start první posádky. Hned po odmávnutí čekal na soutěžící první test přesnosti v délce 280 m. Po něm následoval nejprve průjezd táborskou částí s názvem Nové město a poté kličkování úzkými uličkami historického centra včetně povinného průjezdu třemi kontrolními stanovišti a v každém z nich jedna z otázek vědomostního kvízu. Samozřejmě nesměl chybět měřený úsek v čelkovických serpentinách, kam přijížděly posádky za již velmi pozdního soumraku.

Z Čelkovic byl naplánován další přejezd do Slap u Tábora do areálu společnosti API, která se zabývá přestavbou osobních automobilů různých značek na vozidla pro handicapované řidiče. Majitelé firmy zde kromě občerstvení připravili prohlídku technicky špičkového provozu včetně ukázky testu pevnosti upravovaných karoserií.

Zatímco majitelé nejstarších strojů odcházeli ze slavnostního ukončení páteční Večerní jízdy Táborem odpočívat, pořadatelé dvoudenního veteránského maratonu měli před sebou dlouhou noc. V sobotu 7. října vstoupila soutěž Veteráni Čelkovice do svého 21. ročníku. Rozdělení na dopolední a odpolední etapu bylo zachováno. První vozidlo se postavilo na start přesné o deváté hodině, další následovala v půlminutových intervalech. První měřený test přesnosti byl totožný s pátečním večerem, následoval přejezd do Čelkovic k druhému testu přesnosti a odsud na první kontrolní stanoviště ve Slapech u Tábor s dovednostním úkolem zastavení vozidla v metrové vzdálenosti od měřicího laseru. Úkol na první pohled snadný, ale odhad vzdálenosti nárazníku automobilu nebo předního kola motocyklu leckomu pěkně zamotal hlavu.

Druhá, odpolední etapa zavedla účastníky jihovýchodním směrem od Tábora na okresní klikaté silničky kolem Choustníku s nádhernými výhledy, s cílem dát startujícím posádkám prostor k příjemnému svezení podzimní jihočeskou krajinou. Tomuto záměru pořadatelů výrazně pomohlo ideální slunečné počasí. Aby se ale nejednalo o pouhou projížďku, byla do itineráře zařazena zastávka na venkovském zámečku v Brandlíně, v jehož prostorách vystavuje své závodní speciály automobilový jezdec Petr Vojáček.

V době, kdy se posádky vydávaly zpět směrem k Táboru, byly v plném proudu přípravy závěrečného ceremoniálu na sportovním letišti Čápův dvůr, které pro letošek nahradilo tradiční místo ukončení soutěžního dne na Žižkově náměstí v historickém centru města. Důvodů pro změnu bylo několik, tím zásadním ovšem byl velkorysý prostor letiště pro zaparkování více jako 160 strojů, pro něž na náměstí nikdy nevznikl dostatek místa. Kromě toho táborský Aeroklub připravil pro účastníky i diváky zajímavý doprovodný program, v jehož rámci vystoupil s leteckou akrobacií mistr světa Martin Šonka a na ploše doprovodilo letité automobily a motocykly i několik historických letadel.

Přesně podle plánu bylo v 15 hodin zahájeno vyhlašování nejúspěšnějších posádek po jednotlivých kategoriích. Předáno bylo celkem 18  cen a jedno speciální uznání pro automobil Lagonda Z3SL Tourer (1930), který byl oceněn jako nejelegantnější vozidlo 21. ročníku soutěže Veteráni Čelkovice.

(gau)
(foto: Motoklub SPŠ Tábor)